No zdarec vícnežbráchové,
vy, co sledujete blog pravidelně jste jistě překvapeni, že se po dlouhé době objevil nějakej ten novej příspěvek a vy co jste tady po dlouhé době jste vlastně asi taky překvapeni, že se prostě objevil ten příspěvek, no.
Z čistě nezajímavých důvodů jsem byl dnes po zimním čase donucen jet na kole do práce, resp. ještě včera večer jsem se na to docela těšil a ladil, ale dneska už to po ránu nebyla v 6:30 taková papačka.
....nooo, proč vo tom mluvím, u té příležitosti jsem si vzpomněl na kolo, viselo tam v garáži a vypadalo, jako by se těšilo. Svým nevzhledným šedivým ničím nepoutavým okem na mě pomrkávalo a chvílemi se pozdávalo, že mě rádo vidí.
V duchu jsem ho pozdravil, náznakem na něj minuvši mávl a vyrazil na ženiným vícsilničnějším biku.
Nebylo to až zas tak hrozný, vlastně se to docela i dalo, dalo se víc z kopce a po rovině, no a s toho vyplývá,
...PÁNOVÉ, NEJDŘÍV JE TRÉNING.....No a aby bylo příspěvku učiněno zadost, doplním i lehkou pastvu pro oči...
Čao a zatím se opatrujte, br.obš.
trPS: v příspěvcích bych rád četl nějaké vyjádření ke zdravotnímu stavu, stavu kola a případné dejmetomukvětnovéčičervnové víkendové vyjížďce